Začátky naši Základní kynologické organizace Mochov se datují do roku 1993, kdy jsme museli opustit cvičební plochu v Toušeni. Hledali jsme nové prostory a ty jsme nalezli v Mochově za dálnici D11, na pozemku paní Boumanové. Tato paní souhlasila s naším záměrem, vybudovat kynologický cvičební areál. Začínali jsme skromně, jedna maringotka, dvě překážky, nějaká prkna a to bylo vše. První úkol bylo oplotit pozemek, pletivo jsme vzali v Toušeni na starém cvičáku, pár kůlu a začali jsme po víkendech a po zaměstnání s oplocováním pozemku. Byli jsme mladší o pár let, plní zápalu a elánu, a hlavně měli jsme dobrou partu nadšených lidí.
Naše první klubovna – to byla maryngotka, postupem času a ohlasu mezi lidmi se naše řady začali rozrůstat a klubovnička začala být malá. Protože náš název byl ZKO Čelákovice, tak jsme se obrátili o pomoc na obecní úřad v Čelákovicich. V té době se boural Tesko barák a byla nám nabídnuta možnost, při demolici objektu a pro svojí potřebu si nabourat stavební dílce. Této nabídky jsme plně využili a rozebrané díly odvezli na náš pozemek, kde jsme začali svépomoci stavět novou a větší klubovnu. Stavěli jsme hlavně o víkendech a práce nám šla dobře od ruky, za dva víkendy klubovna byla postavena k naší velké radosti a spokojenosti.
Psal se rok 1995, měli jsme klubovnu ale neměli jsme překážky, ani paravany na vyštěkávaní a nácvik obran. Ale měli jsme další záchranu – likvidoval se zimní stadion v Mochově, tak nám nabídli likvidaci nepotřebných střídaček, tak jsme je odvezli na náš cvičák a měli jsme materiál na překážky. Takto to vypadá, že to bylo snadné ale opak je pravdou. Dalo to hodně běháni a doprošování ale pomohlo nám to. Začátky byly skutečně hodně kruté, budovat cvičák na holé louce ale díky naším členům jsme to dokázali. Současně s budováním cvičiště probíhal i výcvik psů. Nedosáhli jsme žádné velké výsledky, ale zkoušky jsme složili ke vší spokojenosti a hlavně nás to bavilo.
Děkujem panu Boučkovi staršimu, za nezištné zapůjčení dopravní techniky na odvoz stavebních dílců z rozebraneho tesko baráku v Čelákovicích, pro stavbu naší klubovny.
Naše základna měla 60 členů, ale bohužel těch výkonných nás bylo 20. Bohužel s těma, co se jenom tak zvaně se vezli , tak s nimi jsme se rozloučili, někteří odešli sami, ti co byli z okolí Brandýsa tak založili svojí organizaci v Poleradech, nakonec nás zůstalo 18 členů, a ti skutečně cvičili. Začátky skutečného výcviku sahají do roku 1996 – 1997.
Postupně se cvičák vybavoval překážkami, svépomoci jsme si zhotovili kotce a upravovali areál, tak jak má skutečně vypadat.
Cvičíme dál, lidi odcházejí a noví přicházejí, léta plynou a my postupně stárnem ale zápal máme stejný.
